Je pěkné letní odpoledne roku 1979. Na zahradě mateřské školy U kasáren sedí Berry a Czasko a zabývají se nejčerstvějším konfliktem mezi Čínou a Vietnamem. Okolo se motá Růžička, první z těch, kteří nepochopili. Již v té době se rodí myšlenka vytvořit organizaci silnou, spolehlivou a zároveň maximálně tajnou. V dalších letech se osudy budoucích členů Obrony vyvíjejí dramaticky. Mnozí jsou perzekuováni za své politické názory, jiní vytvářejí zásahové jednotky používající metody boje japonských sebevražedných komand, další v záchvatech panfilie a pacifismu krmí holuby bok po boku slánských důchodců. Stále více je zřejmé, že organizaci je třeba vést v naprosté ilegalitě.Poté, co byla odvrácena hrozba fatálního vlivu maoismu na činnost skupiny, spojuje se Berry s Januszem Pilkiewiczem, tehdejším zástupcem velitele generální štábu Polské lidové armády. Při společné vzpomínce na boje na Helu v roce 1939 docházejí oba představitelé ke shodnému názoru, že institucionalizace Obrony narodowej je nejvýznamnějším činem polské armády od nahrazení koňské síly těžší bojovou technikou.
O činnosti Obrony narodowej je defacto rozhodnuto. Její členové pobývají v tak přísné ilegalitě, že ztrácejí často kontakt i mezi sebou a někteří s celým světem. Asketickými metodami výcviku proslul zejména Franc Frances, který zavrhl jakékoli materiální statky, změnil několikrát identitu a předstíraje literární talent, těší se plné důvěře světových vládců a šéfů těch nejmocnějších zpravodajských služeb světa.
Po smrti Janusza Pilkiewicza bylo rozhodnuto o statusu Obrony narodowej jako dislokované speciální jednotky s přímým napojením na Sztab generalny Armiji Rzeczpospolity Polskiej s pevně stanovenými zpravodajskými a organizačními úkoly. Od té doby vyvíjí Obrona činnost částečně veřejně. Kromě velmi speciálních úkolů, jejichž povaha musí zůstat utajena a o nichž můžeme prozradit jen tolik, že významnou měrou přispívají k chaosu dnešní mezinárodní politiky, věnuje se Obrona narodowa organizaci sportovně branných akcí, které přispívají ke zdatnosti mužstva a výcviku záloh.
S využitím archivních materiálů ON vypracoval Czasko
Někdy v roce 2001 jsme byli vyzváni zahrát si na fotbalovém turnaji v Libovici. Poslepovaný manšaft vypadal odhodlaně, ale bylo znát, že fotbalový um většinu členů minul. Při hledání názvu jsme si vzomněli na polskou jízdu, jenž útočila na německé tanky a paralela byla jasná. A naše uskupení žije až do dnešních dnů... Tisk z www.obrona.net ?>
OBRONA NARODOWA - tisková verze